Pátek 13-tého? Možná v to začnu věřit..

13. července 2012 v 10:14 | Iv. |  Deníček
"Death is peaceful, easy..life is harder" - Isabella Swan


Proč mi ta věta tolik věcí připomíná. Nikdy jsem nebyla na pověry, neměla jsem důvod k tomu, jim věřit a neříkám, že teď se něco mění.

Ale i tak..Dnes jsem nevstala, jako obvykle, vzbudila mě máma s tím, že musí jet za babičkou..Pokusila se o sebevraždu- zase. Nevím, jestli jsem vám o tom už psala, možná ne, protože jsem o tom nechtěla mluvit, ale teď už nemám sílu, to v sobě dusit. Potřebuju se někam vypsat..

Ještě před tím, než máma odjela, mi řekla, že babička udělala to, co minule. Něco vypila..Minule to bylo ale horší, okamžitě ji vezla sanitka, dneska toho vypila málo, takže..Se nic hrozného nestalo -více méně-

Nejvíc mě na tom štve asi děda, chápu, že nechce zůstat sám, ale zatím ji do léčebny neposlal a doktorka, spolu se souhlasem mamky -jakožto dcery- nic neudělají, proti nesouhlasu babči a dědy, ale..Pokud se o víkendu nezlepší, myslím, že i děda ustoupí. Protože je to i jeho bezpečnost, ona je ve stavu, kdy kromě sebe, je schopná ublížit i okolí, když tam včera byla mamka, babča zase začala být agresivní, nadávala jí a házela po ní krabičky od léků..
Pak je tu mamčin brácha, ten sice bydlí na Vysočině, ale sestřenky jsou teď pryč, tak by si snad mohl udělat čas a zajet sem, ne?! On si myslí, že to není tak vážné, protože jí v tom stavu ještě neviděl, ale já tam sakra byla..
Ale já si tohle nechci pamatovat, nechci vědět, jak vypadala, co mi řekla posledně. Nechci, aby to bylo jako u prababičky, její poslední měsíce byly šílené..Přestávala si mě pamatovat, mluvila scestně a další..A takhle si ji pamatuju, protože jsem u toho všeho byla, a i když jsem byla mladší, stále to mám v hlavě. Jenže teď je mi skoro patnáct, tohle si budu pamatovat už pořád, ale nechci to. Nechci, abych jednou došla domů a stalo se to, co u prababičky, že mi naši oznámili, že babička naráz umřela. Ze dne na den. Tohle už nechci zajít, za tento rok, jsem si toho vytrpěla už dost.

Své nejbližsí, si chci vždy uchovat v těch lepších chvílích, kdy jsem se s nimi smála..

[EDIT: 14.55]→ Drahá "anonymko", ne opravdu nechci, aby mě v tomto článku někdo litoval→ nesnáším lítost. Jen jsem se chtěla někde vypsat, takže mě laskavě nechej na pokoji, je fakt hrdinské nedát sem na sebe nějaký kontakt, aby jsem ti mohla napsat tam, ale fajn. Užij si zablokování na mém blogu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pejskařka Pejskařka | Web | 13. července 2012 v 21:18 | Reagovat

To je hrozné! Mně se taky dneska něco stalo :((

2 Markét. :) Markét. :) | Web | 15. července 2012 v 16:32 | Reagovat

Je vidět,že už mě trochu znáš :-D :-)
Doufám,že se tam podívám,tohle je fakt sen :-)
Snad budou i v Česku,už jednou tu byli,ale nejela jsem :-(
K článku:Tak to mě fakt mrzí :( a proč tohle dělá?:(
To znám..taky si toho hodně z dětství pamatuju.. a furt dokola si říkám''Sakra ,to už jsem si toho nevytrpěla dost,kdy konečně budu štastná?!''
Chápu,že si se chtěla vypsat,taky to dělám..

3 Das Das | Web | 15. července 2012 v 18:45 | Reagovat

Tak to je teda s Tvou babičkou docela dost špatné.. :( Je mi to líto.
Ale věřím, že když umluvíte dědu, že v léčebně jí bude lépe, tak se všechno zlepší. ;)
Moje babička taky na tom nebyla nikdy fyzicky ani psychicky moc dobře. Byla mimo, žila si ve svém světě a děda se o ní celý život staral. Před dvěma lety si blbě zlomila nohu, takže byla v nemocnici a tam asi po měsíci na pátek třináctého umřela.. Bohužel musím říct, že to bylo vysvobození pro všechny. Děda  si konečně začíná užívat života, neví na jakou akci má jít dřív. Nechci tím říct, že jsme si její smrt přáli, to vůbec.. ale zařídit jí nějaký domov, kde by byli schopni se o ni postarat tak, jak bylo třeba by opravdu nebylo vůbec levné, okolo 25 tisíc měsíčně a nejspíše bychom měli problém ty peníze dát dohromady..¨

No, přeju ať se babička zlepší! :)

4 Das Das | Web | 15. července 2012 v 20:13 | Reagovat

To.. no, nevím, jak se vyjádřit.
Tohle není nikdy veselé, když se rodiče hádají.. takže doufám, že se udobří.... Kvůli jim, kvůli tobě, kvůli Andymu.
Utěšovací slova mi nikdy nešla, ale budu doufat, aby se to srovnalo.. ;)

5 Das Das | Web | 15. července 2012 v 20:18 | Reagovat

Psi jsou úžasní... Doufám, že bys o něj nepřišla úplně.. to né ne? :(
Já asi začnu s Falkoušem chodit na cvičák, aby se uměl chovat ve společnosti psů..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama