Chápu význam slov "Běh o život"
17. října 2011 v 19:39 | Andy | DeníčekKomentáře
Ježiši :// Znám to no,taky se mi stalo něco podobnýho.Nemohli jsme štěně najít po celym domě,nikde prostě.Nakonec se oobjevila na zahradě u plotu seděla.Ale to byla malinká,neposlouchala.Když jsem byla menší měli jsme jezevčíka a já ho zapomněla u krámu protože jsem se začetla do časopisu,asi po půl hodine jsem si vzpomnela kde je pes,v tu chvíli mi docvaklo že je u krámu.Bezela jsem z plnch plic,bulela u toho.Když jsem ji tam viděla jak vyje a smutně kouká přivázaná rozbrečela jsem se jeste vic a radostně ji objala ;(.Bylo mi asi 6.Ale musim se přiznat,mám oči v slzách ještě teď.:)).Pes je OPRAVDOVÝ přátel člověka,i kdbych byla v životě chudá že bych bydlela pod mostem ( :-DDD) pořídim si psa :-)
Lepší je bolest v noze, než pak bolest v srdci...
OMG!Já jsme se lekla že se ztratil nebo že je mrtvý!Sama vím,jaké to je,naštěstí se mi nic takového ještě nestalo..vlastně něco podobného..Měli jsme jezevčika(bylo mi asi 8 let) a my jsme v zimě se ségrou musely jít přes úzký most a pod ním byl led a voda,Gino(ten jezevčík)byl tlusťoch a tak tam spadl!Asi 2 sekundy jsem čekala a potom jsem tam skočila a vytáhla ho!No bylo to vážně odporný!!Neumím si představit,že by se Bonovi nebo Ginovi něco stalo,naštěstí vždy když jsme s Bonem na poli,Bono zajíce většinou přehlídne,ale je to lovecký pes,tak snad se nám nic podobného nestane..Snad se ti ta noha uzdraví!Si opravdu statečná;)!Jde vidět,že ti na Andym opravdu moc záleží!
Při čtení prvního odstavce ve mě hrklo. Ještě, že to dopadlo dobře. Myslím si, že Vy dva se potkáte s mnoha dalšími nebezpečími, které hrozí v přírodě či ve městě. Není lehké ovládat rozjančené štěně ve volnosti. Sama to vím a nejlépe to zná má Amanda.
Chudáku mě se to stalo podobný ale drejk uviděl taky zajíce ne a já ho měla na vosdítku se vy vyrval ale hned jsem ho zavolala před cestou takže jako haluz že mně poslechl :/ ale je dobře že se vám nic nestalo až na kotník :)
zaplať pánbůh, že jste oba v pořádku!!
jako štěně mi taky pes pláchnul za srnou až do lesa, ale vrátil se.. naštěstí!




Já si pamatuju jak jsem s Grimem šla k bráchovi pro žehličku na vlasy.. Samozdřejmě mě tam táta nemohl odvézt protože se musel věnovat tý kachně... Tak jsem si vzala Grima s sebou,a bych nešla sama...nechtěla jsem jít přes pole, je to tam takový tmavý, plný bezdomovců, brr.. Vzali jsme to tedy přes město..Cca km jsme ušli, všechno v pohodě, najednou se Grim lekl psů za plotem... Vykroutil se mi z obojku, vběhl na silnici, jeli auta... Bože ... Všude na zahradách lidi, a já tam na něj řvala... "Grime, ke mně"... Neposlechl byl v šoku, já už potom byla vystresovaná, auta neauta... vběhla jsem za ním na tu silnici, kdybych tam nevlezla a Grima nechytla za kůži za krkem.. Nedopadlo by to příliš dobře ... Pár centimetrů... šli jsme zase domů...Fuj, jen na to pomyslím...Byl to jen mžik a mohli jsme být oba mrtvý ..